Běžné nemoci 

Výživoví specialisté Karolína Hlavatá a Petr Havlíček v projektu „Vím, co jím“ radí, jak se zdravě stravovat.

„Trans nenasycené mastné kyseliny patří mezi rizikové složky ve výživě. Zvyšují totiž hladiny celkového cholesterolu, přispívají ke vzniku diabetu 2. typu, některých druhů nádorů a také alergií,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by denní příjem transmastných kyselin neměl být vyšší než 2,5 gramu.

Dříve se množství transmastných kyselin (TFA – Trans Fatty Acid) v potravinách příliš neřešilo. Dnes už se o škodlivosti ví a výrobci se snaží používat jiné technologie nebo jiné zdroje tuků. Kde všude na nás ale v jídle kontroverzní tuky číhají?

„Trans nenasycené mastné kyseliny vznikají při průmyslovém zpracování rostlinných tuků, zejména olejů, v procesu hydrogenace. Najdeme je tak především v trvanlivém pečivu, levných cukrovinkách, náhražkách čokolády nebo některých polevách,“ upozorňuje výživový specialista Petr Havlíček.

Dodává, že škodlivé transmastné kyseliny mohou také vznikat při zahřívání různých rostlinných olejů při vysokých teplotách okolo 220 až 270 °C.

V omezeném množství jsou produkovány i přirozenou cestou, a to činností mikroorganismů v žaludku přežvýkavců. Najdeme je tak v živočišných produktech, jako je mléko a červené maso. „Nicméně tyto transmastné kyseliny nejsou nebezpečné, takže se jich nemusíme obávat,“ vysvětluje doktorka Hlavatá.

Pozor na sušené náhrady mléka

Na pozoru bychom se ale měli mít při nákupu sušených náhrad mléka, jako jsou sójové nebo ovesné nápoje. „Na jejich přípravu bývá použit ztužený rostlinný tuk a tím pádem je tu i velké riziko vzniku trans nenasycených mastných kyselin," upozorňuje dietoložka.

Lidé si často myslí, že hlavním zdrojem škodlivých transmastných kyselin jsou margaríny a stoprocentní ztužené tuky. 

„Dříve tomu tak bylo, protože se používaly zastaralé systémy pro výrobu ztužených rostlinných tuků, například hydrogenace, skutečně vznikalo velké množství trans nenasycených mastných kyselin. Dnes už je situace jiná, používají se moderní způsoby, při kterých vznikají pouze stopy transmastných kyselin,“ říká Havlíček.

Při výběru vhodného „mazadla“ je potřeba dbát na to, kolik obsahuje transmastných kyselin. „V ideálním případě by jejich obsah měl být pod půl procentem,“ dodal výživový specialista Petr Havlíček. Výrobce ovšem nemusí povinně na obalu obsah uvádět, i proto je lepší kupovat výrobky, které tuto položku uvedenou mají.

Jaký tuk použít pro tepelnou úpravu potravin, abychom zabránili vzniku transmastných kyselin a dalších zdraví škodlivých látek, se podívejte ve videu.

Zdroj: ona.idnes.cz/trans-nenasycene-mastne-kyseliny…,
autorka: Petra Barochová