Běžné nemoci 

SELFMONITORING – sebeměření – v širším slova smyslu zahrnuje:

• samostatné měření glykémie pacientem,
• domácí měření krevního tlaku,
• kontrolu tělesné hmotnosti,
• orientační zkoušky moči na přítomnost cukru, ketolátek a bílkovin,
• kontroly stavu nohou.

V užším slova smyslu se za selfmonitoring považuje měření glykémie pomocí glukometru.

Selfmonitoring glykémie

umožňuje:

• okamžité odhalení hypoglykémie i hyperglykémie,
• je potvrzením správnosti léčby,
• upozorňuje na její nesprávné nastavení,
• je jedinou možností adekvátní úpravy léčby insulinem samotným nemocným.

Pacienti jsou lékaři edukováni, jak na naměřené hodnoty reagovat – úpravou stravovacího, pohybového a léčebného režimu (úprava aktuální dávky insulinu), a tak dosáhnout co nejlepší kompenzace diabetu a dalších nemocí i celkového zdravotního stavu. Nemocní, kteří si sami měří glykémii, jsou mnohem více motivováni ke změně životosprávy a jejich ošetřující lékař má mnohem více údajů.

Potřebná frekvence selfmonitoringu je individuální.

Vyšší frekvence je vhodná při dekompenzaci diabetu, změně léčby (nový typ insulinu apod.), neobvyklé fyzické zátěži, při cestování či dovolené; při teplotě, zvracení, průjmech, v těhotenství.

Kromě ekonomických faktorů je důvodem nízké frekvence měření i bolestivost vpichu.

K technice odběru vzorku krve: Lépe je odebírat vzorek z laterálních stran především z 3.‑5. prstu. Dostupné jsou i glukometry pracující s minimálním množstvím krve (pod 2 pil), což umožňuje i alternativní místo vpichu, např. předloktí, paže, stehno. Vzhledem k odlišné cirkulaci, a tím signifikantnímu rozdílu v hodnotách naměřené glykémie, se odběr z alternativních míst nedoporučuje ve chvílích zvýšeného rizika hypoglykémie (potvrzení příznaků hypoglykémie, sport, delší lačnění).

Při použití glukometru se důsledně držte návodu k použití konkrétního glukometru.

Obecně platí:

• umýt si ruce vodou a mýdlem,
• dezinfikovat lihobenzinem koneček prstu nebo místa, kde bude odběr prováděn,
• zkontrolovat kalibrační kód (kódové číslo na glukometru musí odpovídat kódu na tubě s testovacími proužky),
• zkontrolovat datum exspirace na tubě s proužky.

Nejčastější chyby při selfmonitoringu:

• testovací proužky po expirační době,
• nedodržení času,
• malá kapka krve,
• špatná kvalita proužků (přehřátí, zvlhnutí),
• chybně měřící glukometr (je třeba občas porovnat výsledek s výsledkem z laboratoře),
• špinavý glukometr, chybný kalibrační kód.

Selfmonitoring moči

Glykosurie – testování pomocí testovacího proužku (Diaphan) – na přítomnost glukózy v moči – jenom orientačně.

Ketonurie – vyšetření moči na ketolátky – nepřesné, spíše použít při glykemii vyšší než 15‑29 mmol/l, při nemoci a v těhotenství.

Blíže viz samostatný zdravotní problém Cukrovka – diabetes či První pomoc při hypoglikémii.

U nemocných DM 1. typu…

Zdroj: doporučené postupy ČLnK 2010 

1. Cukrovka, MUDr. Jarmila Křížová, PhD., Doporučené postupy ČLS
2. Jirkovská, A., a kol.: Jak (si) kontrolovat a léčit diabetes: manuál pro edukaci diabetiků, Praha: Panax, 1999. Pelikánová T., Bartoš V.: Praktická diabetologie, 4. vydání, Praha: Maxdorf, 2010. Piťhová, P., Perušičová, J.: Samostatná kontrola diabetu. In: Perušičová, J., Diabetes mellitus 1. typu, Praha- Geum, 2007.
3. Rybka, J., a kol.: Diabetologie pro sestry, Praha: Grada Publ., 2006.
4. Rybka, J.: Diabetes mellitus – komplikace a přidružená onemocnění. Diagnostické a léčebné postupy, Praha: Grada Publ., 2007.
5. Haluzík, M., a kol.: Trendy soudobé diabetologie, sv. 12, Praha: Galén, 2008 (téma Potravinové doplňky v diabetologii – Svačina, Š., Matoušek, M., Jiráčková, L.) –
   www.dm2t.cz (web pro odborníky)
6. Pelikánová, T.: Metabolický syndrom a hyperglykémie, Remedia 2/2006; 153‑158.
7. SELFMONITORING GLYKÉMIE V LÉKÁRNĚ, Autoři: Mgr. Katarína Mikušová, Mgr. Michal Hojný.