Běžné nemoci 

Paměť je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat minulé vjemy, informace a zážitky. Zapomínání je nedílnou součástí paměti (nejvíce se zapomene během prvních 30 minut). Kromě dělení paměti na zrakovou, sluchovou, chuťovou, hmatovou, čichovou apod. lze paměť dělit i podle délky (krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá).

Krátkodobá paměť, v níž klíčovou roli hraje hipokampus, nám umožňuje naučit se novým věcem, vzpomenout si na události dnešního dne, pomáhá nám orientovat se v přítomnosti pomocí právě tvořených paměťových stop. Tato paměť je jako první narušena u Alzheimerovy nemoci.

Dlouhodobá paměť uchovává dlouhodobé vzpomínky – na dětství, svatbu, jména vašich dětí. Je tvořena vzpomínkami, které do ní po určité době přecházejí z paměti krátkodobé, samozřejmě již ve více či méně redukované podobě.

Stále ještě panuje názor, že postupně narůstající problémy s pamětí a celkové zhoršování duševních schopností patří k normálnímu obrazu stárnutí. Tato mylná představa často vede k podceňování prvních příznaků demence a nemocní se většinou dostaví k lékaři až ve fázi plně rozvinuté choroby, což zhoršuje možnosti léčby i jinak léčitelného onemocnění.

Paměťové funkce jsou nezbytné pro naši orientaci v místě a čase, umožňují nám vnímání minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Poruchy paměti spočívají v různé míře narušení jednotlivých dílčích složek paměti, dochází k jejich snížení nebo zvýšení a jiným kvalitativním odchylkám.

Co ovlivňuje problémy s pamětí

(Rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy nemoci:)

• Vysoký věk,
• genetická predispozice (výskyt AN v rodině),
• úraz hlavy v průběhu života,
• porucha funkce štítné žlázy,
• vysoký krevní tlak,
• zvýšená hladina cholesterolu,
• cukrovka,
• nízké vzdělání,
• depresivní porucha,
• mírná kognitivní porucha,
• předpokládá se, že modifikace těchto rizikových faktorů působí preventivně proti vzniku AN, vede k oddálení nástupu příznaků a snad i mírnějšímu průběhu nemoci,
• duševní rozpoložení (deprese, úzkost, stres zhoršují proces pamatování),
• sluch a zrak (jakékoliv postižení – zhoršení funkce – vede k horšímu kontaktu s okolím, tím k nižší informovanosti a tudíž i ke zhoršení procesu zapamatování),
• poruchy koncentrace, pozornosti,
• spánek (nedostatek spánku vede ke zhoršení paměti),
• vedlejší účinky léků,
• alkohol či jiné návykové látky,
• poranění mozku.

Lidský mozek si drží schopnost dobře se učit novým věcem zhruba do devadesátky a vede si stejně dobře jako mozky mnohem mladší. Ani paměť s věkem nutně neupadá. Jen toho máte, když zestárnete, více k pamatování, a přirozeně i k zapomínání.

Zapomínání je téměř stejně důležité jako pamatování. Děláme to neustále. Je to forma „úklidu“, zbavování se duševního odpadu. Mnoho věcí, které každý den vnímáme, si totiž nepotřebujeme pamatovat. Jsou i určité věci, na které bychom rádi zapomněli. Je dobré udržet si své mozky aktivní. Budeme-li se neustále učit novým věcem, mohlo by se nám to podařit.

Příčiny poruchy paměti

Je celá řada příčin, které mohou způsobit poruchu paměti, mnohé z nich jsou léčitelné a zdaleka ne vždy se musí jednat o Alzheimerovu nemoc.

Subjektivně pozorovaná porucha paměti se například může rozvinout vlivem deprese, kterou často vídáme u pacientů, kteří právě přišli do důchodového věku.

Dalšími vyvolávajícími faktory mohou být:

• metabolické příčiny, např. špatně kompenzovaná cukrovka nebo porucha štítné žlázy,
• léky, které v nevhodných kombinacích nebo při nadužívání (např. praktickými lékaři často předepisované léky na spaní, sedativa nebo některé léky na snížení krevního tlaku) mohou vést k poruchám paměti.

Je-li paměť postižena natolik, že omezuje pacienta v běžném životě, může se jednat o počínající demenci. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc. Druhou nejčastější příčinou demence bývají aterosklerotické změny na mozkových cévách, lidově nazývané kornatění cév nebo skleróza, které mohou být vyvolány kupříkladu neléčeným vysokým krevním tlakem nebo poruchami srdečního rytmu.

Proto je důležité, aby při prvních příznacích byl pacient vyšetřen specialistou, který stanoví správnou diagnózu a může zahájit léčbu včas.

Přibližně každý 5. člověk starší 65 let trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. Tato porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani neomezuje jeho soběstačnost. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný.

Mírná kognitivní porucha

• Znamená lehké zhoršení paměti (ve smyslu zvýšené zapomnětlivosti) nebo jiných mozkových funkcí (schopnost počítat, psát, komunikovat atd.), které nevede k omezení soběstačnosti člověka, ale lze prokázat podrobným vyšetřením;
• je na pomezí mezi normou a demencí;
• může ohlašovat počínající závažnou nemoc mozku (většinou Alzheimerovu nemoc – viz samostatná problematika Alzheimerova nemoc zde).

Každý člověk s poruchou paměti, která ho znepokojuje či jinak mu „vadí“, musí být podrobně vyšetřen, aby se odhalily možné tělesné či psychické příčiny poruchy.

Nečekejte na to, až se „Alzheimer“ představí v celé síle, to už může být pozdě. Pokud máte malé podezření, pošlete svého blízkého (případně sebe) na vyšetření. Česká alzheimerovská společnost v rámci projektu Dny paměti nabízí vyšetření paměti, a to zdarma ve všech regionech.

Tři stádia Alzheimerovy choroby

Příznaky AN se vyvíjejí od mírné formy přes středně těžkou až k masivní, přičemž u každého jednotlivce probíhá vývoj různě rychle a příznaky jednotlivých fází se mohou navzájem prolínat.

I. stádium – mírná forma

Mírná forma je obdobím, které trvá přibližně 2–4 roky. Pacient se často opakuje, ztrácí a zapomíná věci, obtížně hledá slova a bloudí na místech, která důvěrně znal.

II. stádium – střední forma

Středně těžká forma trvá 2–10 let. U pacienta se projevuje zhoršování mentálních funkcí spojené s poruchami chování. Halucinace, bludy, nesnášenlivost, zmatenost i pohybová indispozice.

III. stádium – těžká forma

Těžká forma trvá 1–3 roky. Pacient není schopen vnímat mluvenou řeč, nepoznává členy své rodiny, ani sám sebe v zrcadle. Necítí normální hygienické potřeby. Nerozeznává den od noci. Není schopen se sám o sebe postarat a je zcela závislý na celodenní péči.

Deset příznaků, které by nás měly vést ke zvážení návštěvy lékaře. Důležitá je zde nápadná změna stavu oproti stavu, který byl dosud:

1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly.
2. Problémy s vykonáváním běžných činností (používání telefonu, příprava teplého jídla).
3. Problémy s řečí (zapomínání názvů věcí, opisování slov podobnými výrazy, ochuzení řeči).
4. Časová a místní dezorientace (z obvyklé procházky dědeček netrefí domů, nezná dnešní datum).
5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek (neschopnost odhadnout čas, cenu nákupu).
6. Problémy s abstraktním myšlením (neschopnost chápání vtipů nebo přísloví).
7. Zakládání věcí na nesprávné místo (neustálé hledání předmětů).
8. Změny v náladě nebo chování (depresivita, nebo naopak nepřiměřeně euforické chování).
9. Změny osobnosti (zanedbávání čistoty, nedbalost v oblékání, podrážděnost).
10. Ztráta iniciativy (nezájem, netečnost, apatie).

Příznaky poruchy paměti:

• snížení paměťových schopností,
• zeslabení paměti (u organické demence, zneužívání drog, nadužívání alkoholu),
• amnézie – je časově ohraničená ztráta paměti, úplná nebo ostrůvkovitá (úrazy hlavy, epilepsie, silný stres, po vysokém emočním napětí),
• nadměrné zapamatování jen vybraných věcí (paranoidní psychózy, neurózy, stav po požití psychostimulancií – léků k povzbuzení),
• odchylky v přesnosti a pocitu jistoty vybaveného zážitku,
• špatné umístění zážitku v čase,
• vzpomínka na zážitek, který nikdy neexistoval.

Návštěva lékaře při poruchách paměti:

• při zhoršení paměti po úrazech hlavy
• u osob které jsou v silném stresu, mají epilepsii a jiné závažné onemocnění centrálního nervového systému nebo prošli změnou léků
• při výrazném zhoršování obtíží
• pokud je porucha paměti taková, že pacientovi negativně ovlivňuje jeho život (obtíže v práci, zhoršení soběstačnosti)

Další příznaky poruch paměti:

Přibližný seznam deseti varovných signálů, které by nás měly co nejdříve přivést k odbornému lékaři.

1. Zhoršování a ztráta paměti
   Když někdy zapomenete něco udělat, nebo si nemůžete hned vzpomenout na něčí jméno či telefonní číslo, není na tom nic nenormálního. Lidé postižení Alzheimerovou chorobou však zapomínají nesrovnatelně častěji a hlavně trvale, to znamená, že si na jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků nevzpomenou ani později, dokonce vůbec. Ztráta paměti tak u nich ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly.
2. Problémy s vykonáváním běžných každodenních aktivit
   Občasná roztržitost postihuje každého hodně vytíženého člověka, takže i on může nechat vodu na kávu vařit déle, než je nutné. Avšak pacienti s Alzheimerovou chorobou nechají puštěnou vodu z kohoutku, aniž si uvědomí, že chtěli mýt nádobí, nebo jsou schopni postavit jídlo na sporák a zcela ho spálit na uhel a zapomenout, že chtěli vařit. Někdy se jim podaří jídlo sice uvařit, ale zapomenou ho dát na stůl a sníst.
3. Zapomínání slov a problémy s vyjadřováním
   Každému se občas stane, že si nemůže vybavit ten nejvhodnější výraz. Jenže člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i ta nejjednodušší slova, nebo je nahrazuje slovy nesprávnými, takže jeho věty pak vůbec nedávají smysl.
4. Neschopnost orientovat se v čase a prostoru
   Když si někdy nejste schopni vybavit, jaký je den nebo kudy se vydat ve stanici metra, je to normální. Lidé s Alzheimerovou chorobou však žijí doslova mimo čas a prostor – často ani nejsou schopni namalovat hodiny, neví jaký je momentálně rok. Opětovně se ztratí i v ulici, kterou chodili dnes a denně desítky let. Nevědí, jak se tam dostali a jak odtamtud dojdou domů. Proto se ztratí i ve vlastní ulici. Většinou pak jedou tramvají, autobusem i vlakem někam, kde se domnívají, že by domov mohl být, a tak jsou většinou nalezeni i desítky kilometrů od domova.
5. Neschopnost racionálního uvažování, úbytek úsudku a soudnosti
   Každý z nás se někdy zabere do určité činnosti natolik, že na malou chvíli přechodně zapomene na povinnosti, potažmo na celý okolní svět. Pacient postižený Alzheimerovou chorobou však vůbec nevnímá a chová se zcela nesmyslně. Obléká si například na sebe hned několik košil najednou, kalhoty a spodní prádlo pak třeba v opačném pořadí. Někdy jde ale i o holý život, když se pokouší žehlit prádlo, které má oblečené na sobě, pije šampon na vlasy či jinou chemikálii. Občas netrefí na toaletu a potřebu vykoná ve skříni.
6. Problémy s abstraktním myšlením
   Některé abstraktní schopnosti porozumět různým vyúčtováním (např. za elektřinu a plyn) dělají potíže většině z nás, jenže člověk s Alzheimerovou chorobou naprosto nechápe, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat. Často proto přestane platit pravidelné účty za provoz domácnosti.
7. Ukládání věcí na nesprávná a nevhodná místa, neschopnost je pak najít
   Kdo z nás někdy nehledal klíče, mobil či peněženku? Jenže člověk s Alzheimerovou chorobou umisťuje nejrůznější věci na zcela nevhodná, nelogická a nesmyslná místa – žehličku do květináče, utěrky na záchod, léky do knihovny, hodinky do hrnku. Takto umísťuje věci zcela soustavně.
8. Změny nálady a chování
   Špatná nálada postihne občas každého – u pacientů s Alzheimerovou chorobou jsou však změny nálady mnohem hlubší a prudší. Jsou schopni zcela náhle a nečekaně propuknout v křik a pláč nebo hněvivě vybuchnout, aniž k tomu mají jakýkoli zjevný důvod. Tyto změny mohou nastat v jakoukoliv denní i noční hodinu a vyplaší tím celou rodinu.
9. Změny osobnosti
   S postupujícím věkem se do jisté míry mění povaha všech lidí – nikdy však natolik zásadně jako u nemocných s Alzheimerovou chorobou. Ti se stávají stále více zmatenými, ustrašenými nebo podezíravými. Domnívají se, že jim záměrně nechcete něco vydat, odcházejí z domova pouze v pyžamu, vyžadují jídlo ve dvě hodiny v noci.
10. Ztráta životní energie, aktivity a chuti do života
    Občasnou nechuť k domácím pracím, zaměstnání či společenským povinnostem zná důvěrně každý z nás – stačí pár hodin či dní, a situace se opět upraví. Je normální, jestliže člověku ubývá energie a aktivity s postupujícím věkem. Jenže naprostá pasivita, do níž může upadnout člověk s Alzheimerovou chorobou, to je něco zcela jiného. Nejednou je bez zevního podnětu naprosto neschopen se zapojit do jakékoli aktivity a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho včlenil. Tupě zírá několik desítek hodin v kuse na televizi, a to i když nic nevysílá.

Porucha paměti může být součástí (příznakem) vážného onemocnění (např. Alzheimerovy choroby), proto je pečlivé klinické vyšetření a vyhodnocení stavu lékařem nezbytné.

Upozornění:

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení.
• Zkontolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.
1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
2. Ale každý kdo užívá více než 5 léků,  by si měl vždy zkontrolovat  jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné. 
• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do on-linové poradny www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.
1. Bonusem pro pacienty je že by zde měli dostat i nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
2. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí  když lékař změní dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem
1. v těhotenství a období kojení
2. u malých dětí a kojenců
3. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

• Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

Léčba a samoléčba poruch paměti

Diagnostika demence je složitá. Zohledňuje více faktorů. Existují však některé jednoduché testy, které mohou na poruchu kognitivních funkcí upozornit. Jedním z nich je i test hodin. Jeho podstatou je jednoduchý úkol: nakreslit hodiny.

Pokud můžeme poradit, určitě je lepší každou pochybnost eliminovat co nejdříve a pod odborným lékařským dohledem najít příčiny. Nezapomínejte na to, že včasná léčba je schopna chorobu i obtíže podstatně zpomalit, v některých případech i pozastavit. Čas je v tomto směru opravdu rozhodující!

Samoléčba poruch paměti

Lidé v produktivním věku si většinou dostatečně trénují paměť už samotným výkonem zaměstnání. Všechny věkové kategorie však mají problémy s efektivním zpracováním nových informací – vzniká prostor pro trenéra paměti. Za „normální“ lze považovat, když si lidé stěžují na funkčnost své paměti. Za nenormální, když dobrovolně promrhají šanci se nechat přesvědčit, že to vůbec není pravda a že se jen zbytečně podceňují.

Věk je rizikový faktor – čím jsme starší, tím více nám hrozí nebezpečí patologických poruch. Je tedy dobré si během života vytvořit tzv. rezervní mozkovou kapacitu a s její pomocí úpadek duševní svěžesti kompenzovat.

Vzdělávání během celého života, mentální i fyzická aktivita a společenský kontakt jsou nezbytnými předpoklady k jejímu vytvoření.

Genetické dispozice nejsme schopni sami ovlivnit, ale začít se léčit co nejdříve ‒ to bývá nejčastější problém. Nemocní, stejně jako jejich okolí, si tuto nemoc neradi připouštějí.

Na první poruchy paměti lze působit:

• trénováním paměti, mohou pomoci i kurzy trénování paměti,
• přípravky s extrakty Ginkgo biloba 761 (minimální dávka je 120 mg denně) – např. Tanakan,
• pravidelný pohyb svědčí tělu, a ovlivňuje i duševní zdraví. Obecně by mělo stačit si alespoň třikrát týdně trochu zacvičit nebo se projít – například 30 až 45 minut svižné chůze, tanec, protahovat nebo posilovat tělo. Pravidelná tělesná aktivita by měla být součástí denního rozvrhu. Každý by si měl vybírat aktivity, které jsou mu blízké, baví ho a přinášejí mu radost,
• cvičení paměti, zejména ve vyšším věku, má preventivní a v řadě případů také rehabilitační účinky,
• pravidelná a racionální strava – mozek potřebuje přísun vhodných živin, tekutin, vitamínů a minerálů, a zároveň je ho třeba chránit před škodlivými potravinami (což jsou např. uzeniny)…
  • dopřejte si středomořskou kuchyni (ryby 2‑3x týdně, saláty, olivový olej),
  • jezte kombinaci vitaminu C+E,
  • jezte stravu s obsahem cholinu (základní stavební kámen acetylcholinu, látky zajišťující komunikaci mezi našimi nervovými buňkami). Jeho nedostatek je spojován se vznikem Alzheimerovy choroby a jiných onemocnění provázených vážnými poruchami paměti. Největší množství cholinu obsahují vaječné žloutky, játra, luštěniny, burské oříšky, celozrnné produkty, hnědá rýže, obilné klíčky a semínka,
• způsob, jakým mozek zaktivujeme, je individuální. Někdo se začne učit další cizí jazyk, jiný ovládat počítač, hrát šachy, luštit křížovky či sudoku, další začne psát paměti, básně, nebo zvolí cílený program cvičení paměti a koncentrace. Své schopnosti tak může nejen udržet, ale také v netušené míře dále rozvíjet logické myšlení a zvyšovat kreativní i mentální potenciál,
• k nápravě v nedostatcích lidské paměti vede motivace, píle a vytrvalost,
• vyzkoušejte všechny možnosti; mozek si pak v mnohém poradí sám,
• dostatek spánku,
• zajímejte se o své okolí a aktivně s ním komunikujte…
  • hodně číst knihy,
  • poslouchat hudbu,
  • počítat sudoku,
  • luštit křížovky,
  • učit se nové věci,
  • hrát šachy a bridž,
  • mít také své zájmy a koníčky.
• Zaměstnejte vhodně své tělo, mysl i duši.
• Pečujte o svůj vzhled a zdraví.
• Vyhýbejte se škodlivinám (alkohol, kouření, léky na spaní, stres).
• Dělejte si plány (roční, měsíční, týdenní, denní) činností.
• Učte se novým věcem, aktivní činnosti. Současný trend digitálních televizí a satelitních programů nabízí řadu lákavých pokušení a nepřímo vybízí k pasivnímu životu prostého konzumenta. Je důležité vyhledávat aktivní zábavu, například navštěvovat vzdělávací přednášky a kurzy, učit se cizímu jazyku, luštit křížovky či trénovat paměť a další mozkové funkce. Preferují se aktivity prováděné ve skupině.
• Pravidelné preventivní kontroly u praktického lékaře – je důležité se jednou za rok (nebo dle potřeby) nechat vyšetřit u praktického lékaře, který zkontroluje krevní tlak, krev, moč a provede případná další vyšetření ke zjištění fungování našeho organismu. Zároveň stanoví vhodnou léčbu. Je dobré se aktivně zajímat o svůj zdravotní stav, samostatně si vyhledávat doporučení pro optimální stravu, pohybové aktivity, aktivně se ptát, co je vhodné a co ne.
• Celkový zdravotní stav – vedle běžných preventivních prohlídek by se měl zejména senior starat o správné fungování zraku a sluchu. V případě nutnosti tedy nosit brýle nebo naslouchadlo, což je nezbytné pro dostatečný přísun informací zvenčí – viz též sekce „Desatero zdraví“.
• Podpůrné léky – je lepší vybrat si lék, nikoliv „podpůrný prostředek“. Lék má jasně určené složení, na rozdíl od doplňku stravy má prokázanou účinnost a složení, a prošel dlouholetým klinickým testováním – viz samostatná sekce Zdravá strava.
• Udržujte si optimální hodnoty krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru. Vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a krevního cukru (ve vyšším věku) patří mezi civilizační onemocnění, která jsou častým příznakem a zřejmě také důsledkem nevhodného životního stylu.
• Užívejte správné léky a dodržujte doporučená režimová opatření, mezi něž patří mimo jiné: optimální hmotnost, dostatek tělesných aktivit, vhodná strava, vyhýbání se stresu.
• Ochranou mozku před toxickými látkami. Je třeba užívat jen léky předepsané lékařem, vyhýbat se naopak lékům na spaní, dlouhodobému užívání sedativ a nadměrnému pití alkoholu.
• Omezení nadměrného stresu a pozitivní pohled na svět – dívejte se na svět pozitivně.
• Duševní aktivitou – místo pasivního sledování televize hodně čtěte, vzdělávejte se – například se učte cizímu jazyku. Senioři mohou navštěvovat různé vzdělávací přednášky, Univerzitu třetího věku. Zkrátka trénujte paměť třeba osvědčeným luštěním křížovek, počítáním příkladů a podobně.
• Společenským životem a sociálními kontakty – důležitou roli hraje komunikace s ostatními. Pravidelné srazy s přáteli i zmíněná návštěva vzdělávacího kurzu, kde se jedinec setkává s dalšími lidmi, jednoznačně mozku prospívá, a hned dvojnásob.
• Pijte malé množství červeného vína (2 dcl denně).
• Nekuřte a alkohol pijte jen střídmě, pak ovlivňuje pozitivně celkový stav nejen seniorů – viz samostatná sekce Zdravá strava.
• Noste při sobě všechna důležitá telefonní čísla a osobní informace.
• Dodržujte zásady léčby a prevence vysokého krevního tlaku, léčby a prevence vysoké hladiny cholesterolu.
• Zjistěte si vše o předčasném odchodu do důchodu a získejte informace o různých sociálních podporách.
• Pokud si přejete, aby později s vaším majetkem hospodařil synovec, který vás často navštěvuje, a ne třeba dcera, již jste deset let neviděli, tak je právě teď pravá chvíle k sepsání závěti.
• Promluvte otevřeně s rodinou a přáteli o tom, jaké změny vaše nemoc způsobuje a jak se bude dále vyvíjet.

Čím můžete zlepšit paměť zejména

Volně prodejné léky

• Nootropika příznivě působí u onemocnění centrálního nervového systému. Obsahují účinné látky pyritinol a piracetam. Používají také pro zlepšení schopností učení a soustředění. Pouze na doporučení lékaře se mohou používat při skleróze mozkových cév, poruchách činnosti mozku u starších osob, po úrazech, při stavech po zánětu mozku a dále při demencích různého typu (včetně Alzheimerovy choroby).
• Řada přípravků pomáhá předcházet onemocnění (demenci), anebo je oddálit do vyššího věku.
• Zatím neexistuje lék, který by vysloveně léčil paměť, protože doposud není zcela jasné, jak k poruchám paměti dochází.
• Vždy je prospěšné užívat léky určené k prevenci Alzheimerovy nemoci.

• Techniky LOCI – každou položku z našeho seznamu si spojíme s určitým místem, které známe stejně dobře jako svůj vlastní domov. V duchu procházíme domem a pokládáme položky na nezvyklá místa. Například mléko umístil na lustr, a ne do lednice. Později se v duchu vracíme zpět a jednotlivé předměty „posbíráme“ v daném pořadí…
• Lidé navštěvující kurzy trénování paměti si s použitím této techniky dokážou zapamatovat 100–150 různých položek z dlouhého nákupního seznamu.

Čím jsme starší, tím je to s naší pamětí horší – způsobů, jak se tomu bránit, je několik…

Přírodní a doplňková léčba:

• extrakt z kořene ženšenu,
• koření kurkuma,
• z listů jinanu,
• omega-3 mastné kyseliny,
• lecitin je přírodní látka, která podporuje látkovou výměnu v nervových buňkách a zlepšuje schopnost učení a soustředění.

Využití těchto látek je možné také v pomocné léčbě Alzheimerovy choroby a při únavě, vyčerpanosti či zhoršeném soustředění. Extrakty z kořene ženšenu a z listů jinanu zlepšují paměť a pozornost a snižují zapomínání.

Jak předcházet poruchám paměti

Všeobecně se dá říci, že důležitý je zdravý životní styl, který pomáhá udržovat naše cévy v dobré kondici.

• Jsou-li diagnostikována riziková onemocnění, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka, je nutné je zavčas a dobře léčit.
• S pamětí je to jako se svaly. Je dobré ji trénovat a udržovat. Proto je vhodné stále se snažit učit novým věcem, např. naučit se pracovat s počítačem a internetem, dále může prospět luštění křížovek, sudoku, čtení nových knih, cestování atd.
• Mozku rozhodně neprospívá nečinnost, alkohol, kouření, některé běžně používané léky (viz výše), a ani deprese, která při delším trvání utlumí činnost mozku, a proto je třeba ji léčit. Při podezření na počínající poruchu paměti je dobré zavčas vyhledat lékaře, nejlépe specialistu neurologa, který může pomocí pohovoru a dalších vyšetření určit správnou diagnózu a léčit eventuálně příčiny, které k poruchám paměti vedou.

Hrajte pasiáns, vrhcáby, karetní hry (bridž), pexeso!

K lepší paměti přispívá:

• pravidelné cvičení (nejlépe tanec nebo chůze 4 km denně),
• středomořská kuchyně (ryby, saláty, olivový olej),
• omega-3 mastné kyseliny,
• nejrůznější vitaminy a doplňky stravy, ale také léčivé přípravky s extrakty z ginkgo biloby. Na českém trhu se jedná například o lék Tanakan, který je určený nejen na léčbu poruch paměti, ale také jako prostředek k jejich účinné prevenci,
• číst knihy,
• luštit křížovky,
• mít také své zájmy a koníčky,
• mohou pomoci kurzy trénování paměti.

Zdroje:

• http://www.alzheimercentrum.cz/,
• http://www.abecedazdravi.cz/nemoci/,
• Česká alzheimerovská společnost na pomoc občanům postiženým demencí (Czech Alzheimer Society),
• Gerontologické centrum, Šimůnkova 1600, 182 00 Praha 8 – Kobylisy,
• http://www.alzheimer.cz/,
• MUDr. Kateřina Sheardová, Vademecum zdraví, Zima 2007,
• http://www.vitalion.cz/,
• http://trenovanipameti.cz/,
• poruchypameti.cz