Běžné nemoci 

Vánoční zvyky a tradice, o kterých víme, ale nedodržujeme je

Určitě všichni známe lití olova, pouštění skořápek nebo krájení jablka. Ale schválně, kolik z vás skutečně připraví mísu s vodou a roztaví olovo? A víte vůbec, proč se to dělá?

Většina českých zvyků a tradic provozovaných během Štědrého dne měla předpovídat budoucnost. Lidé krájeli jablko na dvě poloviny, aby zjistili, zda budou mít příští rok štěstí, nebo smůlu. Pokud se objevila v jablku hvězda, čekal je šťastný rok, naopak pokud byl v jablku křížek, znamenalo to blížící se nemoc či smrt.

Věštění ze skořápek a olova

Věštit se dalo také ze skořápek vlašských ořechů. Pokud byl vnitřek černý, symbolizovalo to neštěstí a naopak zdravý ořech předpovídal štěstí. Skořápky se pak používaly na výrobu lodiček, které se, se zapálenou svíčkou pouštěly po vodě ve velkých mísách. Ten, jehož skořápka odplula daleko, byl příští rok na cestách. V případě, že se skořápka k pohybu moc neměla a setrvala na místě (nebo v blízkosti dalších skořápek), zůstal člověk doma s rodinou.

Z velmi podobného důvodu se lilo i olovo. Ze vzniklého obrazce lidé předpovídali svou budoucnost nebo hledali odpovědi na své otázky.

Zvyky, na které se postupně zapomíná

Hodně opomíjených vánočních zvyků se týká mladých dívek myslících na vdavky. Házení střevíčků pravděpodobně všichni známe, ale signál o blížící se svatbě se kdysi hledal všude možně, třeba v jablku a na stromě.

Vdavky sem, vdavky tam

Dívky oloupaly jablko tak, aby vznikla ze slupky spirála. Tou pak třikrát zatočily nad hlavou a odhodily ji. Podle tohoto vánočního zvyku se měla slupka zkroutit do počátečního písmena, jména jejich milého. Na Štědrý den se také třáslo se stromem. Dívka vyběhla ven a zatřásla s listnatým stromem (často bezem) a u toho říkala „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde je milý dnes?“. Odkud se ozvalo zaštěkání psa, odtud měl přijít její milý a tam se měla provdat.

Mazání obličeje medem a zákaz vynášení smetí

Na Štědrý den platil také zákaz vynášení odpatků a smetí, aby se nevyneslo i štěstí. Mezi zapomenuté vánoční zvyky patří i natírání obličeje medem. Říkáte si, proč to propána ti lidé dělali? Z naprosto jednoduchého důvodu – aby je měli příští rok všichni rádi).

Štědrovečerní večeře hezky po staru

Možná to bude velkým překvapením, ale kapřík v trojobalu nebyl součástí tradičního štědrovečerního stolu. Na večeři se podávaly zejména luštěniny (hrách a čočka), houby, sušené ovoce a kukuřičná kaše. Skladba jídla se lišila kraj od kraje. Všude ale byla součástí vánočka, na tu se nikdy nezapomínalo. A dokonce i během jídla se dodržovaly tradice.

Dokud se hodovalo, nesměl nikdo vstát od stolu, jinak se by se příští rok celá rodina nesešla. Ze stejného důvodu se krájelo i jablko. Každý dostal svůj podíl, který musel sníst. Pokud by to neudělal, další rok by ho čekalo neštěstí a rodina se nesetkala.

V určitých rodinách se zachoval také zvyk prostřít talíř navíc. V dávných dobách se věřilo, že u stolu musí být sudý počet osob. Po staveních obcházela smrt, a pokud napočítala lichý počet, další rok si pro někoho z rodiny přišla. V dnešní době se talíř připravuje spíše pro nečekaného hosta.

A co se zbytky? Naši předci měli jasno – rozdělili je mezi dobytek, sad a něco málo přidali i do studny, aby se zvířectvu a úrodě dařilo a voda byla čistá.

Nezapomeňte na pravou podstatu Vánoc

Žádné honění se za vánočními dárky, stání v dlouchých frontách a mačkání se v nákupních centrech o levnější máslo na pečení. Vánoce jsou svátky klidu, rodiny a pohody. Pokud Vás něco tíží a stresuje, hoďte to aspoň na chvíli za hlavu, dejte si malinový punč, kousek vánoční štoly a užijte si Vánoce hezky po svém. A třeba přijde i nálada na pouštění lodiček a lití olova).

Zdroj: https://www.ollies.cz/archiv-clanku/tradice-a-zvyky-ceskych-vanoc-ktere-bychom-nemeli-zapomenout  www.trutnovdnes.cz