Běžné nemoci 

Minerály a stopové prvky

Tělo nemůže dobře fungovat bez minerálů, i když představují pouze asi 3 % váhy těla. Mnoho lidí trpí nedostatkem některých důležitých minerálů, především zinku, železa a vápníku.

Minerály jsou důležité pro tvorbu kostí a zubů, působí jako elektrolyt, pomáhají přenášet kyslík, nebo spolupůsobí s enzymy.

Lidské tělo obsahuje asi 25 nezbytných minerálů – chemických prvků, které se většinou nacházejí v anorganické (neživé) hmotě, ale v malém množství jsou přítomny i v živých organismech. Potrava, ve které je životně důležitých minerálů příliš málo, anebo jakákoli překážka bránící jejich vstřebávání, může být příčinou onemocnění z jejich nedostatku, což může končit i smrtí.

Nebezpečný je i nadměrný přísun některých minerálů, např. může být nebezpečná i obyčejná kuchyňská sůl, která obsahuje hodně sodíku – nadměrné solení neprospívá lidem s vysokým krevním tlakem nebo s onemocněním ledvin a vede také k zadržováním tekutin, tedy i zplodin v těle.

Stejně jako vitaminy, i minerály se dělí na dvě skupiny – do první patří ty prvky, které jsou celkem běžné, jako jsou vápník, hořčík, draslík, chlor, sodík síra nebo fosfor.

Prvky z druhé skupiny nazýváme někdy i stopové, protože je tělo potřebuje v menším množství.

Zdravá strava

Chcete-li mít dostatek minerálů a vitaminů, vsaďte na správnou výživu.

Pestrá strava sestavená podle pravidel zdravé výživy zajistí tělu všechny potřebné živiny. Tak lze totiž přirozeným způsobem vytvořit vyrovnanou hladinu většiny potřebných živin a umožnit i normální a ničím nerušené vstřebávání minerálů a vitaminů.

Existují však lidé, u nichž příjem vitaminů a minerálních látek ve stravě dostačující není. Jedná se například o těhotné ženy, děti v období růstu, kuřáky nebo seniory. Pak je možné sáhnout po potravinových doplňcích, které pomohou deficit konkrétních živin vyrovnat.

Množství minerálů, které tělo potřebuje, se mění podle věku a různých okolností. Děti obecně potřebují menší množství než dospělí. Ovšem děti v období růstu potřebují více vápníku než dospělí. Ženy potřebují více železa než muži a ženy těhotné a kojící potřebují železa a vápníku nejvíce.

Včasné doplnění potřebných živin spolu s potřebnými změnami životního stylu je prevencí nemocí. Není však jednoduché si vybrat vhodný doplněk stravy.

• Vitaminové a minerální doplňky stravy, které jsou ve volném prodeji, je třeba užívat ve správném množství…
• … Jednak abyste nebránili vstřebávání jiných vitaminů, a jednak abyste si nadměrným příjmem nevyvolali nevítané vedlejší příznaky.
• K tomu je nutné dodržovat doporučené denní dávky (DDD). Podle zákona se musí doporučované dávky objevit na všech etiketách. Množství obsažené v tabletě je tam většinou vyjádřeno jako procento doporučené denní dávky.
• Doplňky stravy můžete kombinovat, ale musíte při tom sečíst všechny živiny z jednotlivých doplňků!

Přehled těch nejdůležitějších vitaminů, prvků a minerálů

Nejdůležitějším a nejznámějším stopovým prvkem je železo. Známé je především jako součást červeného krevního barviva – hemoglobinu. Nejvíce ho potřebují lidé těžce fyzicky pracující, těhotné a kojící ženy a mladiství. Železo získáváme především z potravin živočišného původu, jako jsou vnitřnosti, tmavé maso, ledvinky, játra, + luštěniny, sušené meruňky, obohacené obiloviny, ořechy a zejména mandle, vaječné žloutky, luštěniny, mák, zelí, špenát, květák.

V případě nedostatku železa nám hrozí chudokrevnost, zvýšená únava. Železo tvoří pouze 0,006 % tělesné váhy, takže průměrné lidské tělo obsahuje pouze 4,2 g železa. Přesto toto množství tvoří kritickou hranici pro život. Zdrojem železa je tmavé maso, U „železa“ se předávkování může projevit například krvavými průjmy nebo zvracením.

Některých minerálů, např. fosforu a vápníku, je v těle víc než ostatních…

Fosfor

Fosforu má průměrný zdravý 70 kg vážící člověk v těle 1,5 %, to je něco přes kilogram. Je uložen převážně v kostech a v zubech. Každé tři roky se celé množství fosforu vyměňuje. Fosfor se v lidském těle vyskytuje ve sloučení s vápníkem – jeho nedostatek může způsobit růstové poruchy (především kostí a zubů), může vyvolat i poruchy činnosti svalů a nervů a poruchy při přeměně cukrů. Fosfor obsahují téměř všechny potraviny, zejména však potraviny s vysokým obsahem bílkovin – kravské mléko, žloutky, mořské ryby, maso, luštěniny, obilniny a brambory.

Vápník (kalcium)

Vápník potřebuje naše tělo nejen pro zdravý růst zubů a kostí, ale i pro srážení krve nebo regulaci srdečního rytmu. Nejlepším zdrojem tohoto prvku jsoumléčné výrobky (pozor na tavené sýry, které obsahují tavicí soli, a tudíž mohou naopak z těla vápník odčerpávat), dále listová zelenina, sezamová semena a malé ryby – pokud se jedí s kostmi, například sardinky. Nedostatek vápníku je velmi vzácný. Jeho absorbování napomáhá vitamin D. Nedostatek tohoto vitaminu může u dětí způsobit křivici a u dospělých její ekvivalent – měknutí kostí (osteoporózu).

Jód

Jód se vyskytuje ve všech tkáních lidského těla. Nejvíce je ho ve štítné žláze, pro jejíž činnost je nezbytný. Jeho nedostatek způsobuje zvětšení štítné žlázy a poruchy jiných orgánů. Jód získáváme z pitné vody a z potravin, jako jsou např. mořské ryby, rybí tuk, vepřové vnitřnosti, špenát, citrony atd. Většinu potřebné dávky jódu dostáváme do organismu v kuchyňské soli, do níž se přidává uměle. Dalším zdrojem jsou doplňky stravy nebo minerálky. Dávejte však pozor – tyto vody nejsou vhodné pro dlouhodobé pití, mohou totiž zahltit organismus a způsobit třeba vznik ledvinových kamenů. Nedostatek jódu způsobuje vznik strumy, dochází ke snížení metabolismu, což vede k ospalosti, únavě a tloustnutí.

Hořčík (magnézium)

Pokud na sobě pozorujete známky nervozity, podrážděnost nebo svalové křeče, je možné, že máte nedostatek hořčíku.

Tento prvek přispívá k funkci několika set enzymů a díky tomu má zklidňující účinek. Obsahuje ho většina potravin: zejména listová zelenina, celozrnná mouka, obiloviny a výrobky z nich, ořechy, luštěniny, měkkýši. Při jeho nedostatku se dále může objevit nespavost, rychlé nebo nepravidelné bušení srdce, hypoglykémie a premenstruační tenze (napětí).

Zinek

Zinek je nutný při růstu, pro hojení, tvorbu hormonů, podporuje enzymatické reakce. Případný nedostatek se může projevit potížemi při hojení ran nebo vznikem akné, ale také psychickými problémy. Může se objevit vypadávání vlasů, záněty úst, víček a kůže. V běžné pestré stravě by ho člověk měl zkonzumovat dost. Pokud ale jí hlavně pokrmy sladké, tučné a obsahující především potraviny živočišného původu, vstřebávání zinku se zhoršuje a tělu se ho pak může nedostávat.

Draslík (kalium)

Draslík udržuje rovnováhu tělesných tekutin, je nutný pro srdeční činnost, svalové a nervové funkce. Najdeme ho zejména v čerstvém ovoci (avokádo, citrusové plody, banány), zelenině a celozrnné mouce. Při jeho nedostatku cítíme zvýšenou únavu, zmatenost, žízeň, a máme nepravidelný tep. Nadbytek může být nebezpečný pro lidi s některými srdečními poruchami.

Selen

Selen je výborný antioxidant, chrání buňky proti volným radikálům. Česká republika patří k zemím s nízkým obsahem selenu v půdě – do běžných potravin se jej dostává méně. Avšak pro naše zdraví má velký význam – snižuje riziko infarktu a tělo potřebuje selen i při akutních zánětlivých onemocněních. Příliš nízká hladina selenu v těle ohrožuje také činnost štítné žlázy. Zdrojem selenu jsou mléčné produkty a maso všeho druhu.

Sodík a chlór

Sodík a chlór jsou důležité prvky, které do organismu přijímáme zejména v kuchyňské soli (chlorid sodný), v mase, v rybách, v mléku, v sýrech a vejcích, špenátu, bramborách atd. Sodík udržuje rovnováhu tělesných tekutin, je nutný pro srdeční činnost, svalové a nervové funkce, váže na sebe vodu, proto se po přesolených jídlech projevuje žízeň.

Některé minerály, hlavně sodík, mohou vyvolat obtíže, protože lidé mají sklon jich konzumovat příliš mnoho. Příliš mnoho sodíku může u některých lidí způsobit vysoký krevní tlak. Zatímco optimální příjem sodíku by byl asi 3 gramy denně, běžně máme až 8 gramů. Jídlo si snadno osolíte méně, ale musíte se vyvarovat i kupovaných hotových jídel. Ta jsou často příliš solená a obsahují i glutamát sodný (tato přísada má chuť podobnou masu a přidává se do polévek a podobných pokrmů).

Fluór

Fluór je stavební látkou kostí, zejména zubní skloviny. Získáváme ho především z pitné vody, ale i z vajec a obilnin. Dostatečná dávka fluóru snižuje kazivost zubů.

Měď

Měď je potřebná k tvorbě krve. Jejím zdrojem jsou hlavně živočišné potraviny.

Mangan

Mangan je potřebný ke správné činnosti pohlavních žláz a hypofýzy. Kromě toho je nezbytný i k látkové výměně. Obsahují ho hlavně rostlinné potraviny.

Síra

Síra je součástí některých bílkovin. Nejvíce jí obsahují luštěniny, vejce a zelenina.

Kromě uvedených nerostných látek potřebuje člověk nepatrné množství dalších prvků, především hliník, brom, zinek, kobalt, bor, stříbro, cín atd. Jejich denní potřebu doplňujeme smíšenou běžnou stravou.

Součástí lidské stravy jsou i další stopové prvky – lithium, nikl, cín, křemík, vanad nebo bór. U nich vědci zatím nevědí, jestli jsou organismu prospěšné, nebo mu škodí. Například u křemíku se ví, že prospívá kvalitě vlasů a nehtů.

Správné vstřebávání

Vstřebávání vitaminů a minerálů ovlivňuje celá řada látek, ale také samotné vitaminy a minerály a jejich kombinace.

Vitamin C z čerstvého ovoce a zeleniny např. zvyšuje vstřebané množství železa.

• Totéž se stane při kombinaci vitaminu D a vápníku v jednom jídle. Vstřebávání zinku je dokonalejší, když je součástí jídla s vyšším obsahem bílkovin.
• Působení vitaminu A, C a E pozitivně ovlivňuje vstřebávání selenu v zažívacím traktu.
• Čaj, plný zdraví prospěšných antioxidantů, obsahuje taniny, které snižují vstřebatelnost železa ze stravy. Proto je lepší popíjet jej mezi jídly. Látkou, která dokáže snížit vstřebávání celé řady vitaminů a minerálů, a dokonce vyčerpat jejich tělesné zásoby, je alkohol. Vysoký přísun kávy snižuje hladinu vitaminu B1.
• Je třeba nezapomínat na dostatečnou hydrataci. Pozornost je třeba věnovat všem koncentrovaným přípravkům a přípravkům s vysokým obsahem draslíku, zejména u osob užívajících chronicky léky a zvláště u osob s chorobami ledvin. Při používání doplňků stravy obsahujících minerály a stopové prvky je třeba prostudovat složení přípravku a v případě pochybností prokonzultovat jejich užití s lékařem.
• Všeobecně lze doporučit užívání multivitaminových přípravků jako doplňku sportovní výživy, aby pokryly zvýšenou potřebu vitamínů u sportovce. Užívání významně vyšších než doporučených denních dávek vitamínů nelze doporučit a ve většině případů je zbytečné. Při dlouhotrvající zátěži či riziku onemocnění lze doporučit dočasně vyšší příjem vitamínu C.

„Preventivním“ nadužíváním minerálů, ale i vitamínů a stopových prvků „naslepo“, si však nejen spolehlivě zajistíte zbytečně „drahou moč a stolici“ a zatížíte játra, ale můžete si i ublížit a něco zanedbat. V prvé řadě dbejte na pestrou stravu!

Obsah vitamínů a minerálů v potravinách

Železo: pistácie, rozinky, špenát, červená řepa, kešu, meruňky, brokolice, třešně, borůvky, mangold, cizrna, grep, celer, chřest, lískové oříšky, datle, sója, borůvky, kokos, mandle, fazole, zelí, brambory, rýže, kukuřice, avokádo, hrušky, olivy, artyčok, jahody, slunečnicová semínka, čočka, pórek, hlávkový salát, para ořechy, pinie, ječmen, pšenice, žito, oves, žampiony, arašídy, hrách.

Vápník: sezamové semínko, mandle, mořské řasy, pohanka, brokolice, fíky, olivy, zelí, lískové oříšky, sója, mangold, fazole, celer, pistácie, artyčok, cizrna, špenát, hlávkový salát, oves.

Hořčík: kešu, mandle, vlašské ořechy, para ořechy, pinie, lískové ořechy, banány, pistácie, třešně, slunečnicová semínka, špenát, oves, žito, červená řepa, fíky, datle, cuketa, ječmen, artyčok, brambory, rýže, kukuřice, sója, pórek, fazole, kokos, arašídy.

Zinek: dýňová semínka, kešu, para ořechy, arašídy, rýže, lískové oříšky, pinie, žito, ječmen, vlašské ořechy, cizrna, slunečnicová semínka.

Vitamín E: mandle, slunečnicová semínka, olivy, para ořechy, lískové oříšky, brokolice, chřest, vlašské ořechy, broskev, hroznové víno, avokádo, hruška, fíky, meruňky, borůvky, rajčata, arašídy.

Vitamín B: kvasnice, oves, para ořechy, pinie, borůvky, žampiony, pšenice, ananas, rýže, kukuřice, chřest, avokádo, pistácie, datle, květák, ječmen, banány, brokolice, vlašské ořechy, hrách, hroznové víno, cizrna, slunečnicová semínka.

Vitamín A: mrkev, meruňky, špenát, hlávkový salát, dýně, paprika, mangold, mandarinky, mango, brokolice, chřest.

Vitamín C: šípky, jahody, borůvky, brusinky, rakytník, rajčata, mangold, okurka, mango, kiwi, mandarinka, pomeranč, brokolice, hrách, hroznové víno, dýně, ananas, zelí, paprika, brambory, jablko, slívy, hruška, červená řepa, cibule, květák, cuketa, třešně, pórek, ředkvička.

Upozornění

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
• vydatným pitným režimem,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI,
• snížením počtu rizikových situací a působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• dodržovat zásady hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravu a konzumaci stravy,
• pečovat nejen o své tělo, ale i mysl – budovat si pozitivní náladu,
• udělat si čas na své přátele a koníčky.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života(úprava váhy a změna životního stylu, omezit rizika) spojený s racionální léčbou.

• Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Snažte se nekombinovat více léčivých přípravků a doplňků stravy – jejich společné užívání raději konzultujte s lékárníky.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

V případě, že problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, či dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných zdravotních problémů podle definovaných obecných pravidel samoléčby (AESGP a uvedených v tomto projektu).

Zdroj: www.cpzp.cz/clanek/2415-0-Mineraly-v-nasem-tele.html