Běžné nemoci 

PREBIOTIKA A PROBIOTIKA - cesta k upevnění zdraví

Většina lidí si spojuje střevní onemocnění s patogenními "špatnými" bakteriemi, avšak velmi málo jich zná pozitivní vliv užitečných střevních bakterií na lidské zdraví. V této souvislosti je nutné si uvědomit a znát pochody probíhající v našem zažívacím traktu, kde je potrava trávena, čím poskytuje tělu nezbytné živiny. Zároveň jsou při tom odstraňovány z těla odpadní materiály a toxiny. Zajištění zdraví a správné funkce trávicího procesu je závislé na udržování rovnováhy mezi miliardami bakterií žijících v tomto systému. Porušení této rovnováhy může vést k různým zdravotním problémům, projevujícím se špatným trávením, sníženou imunitou a průjmy. Narušení přírodní rovnováhy střevní mikroflory může být způsobeno nevhodnou dietou, užíváním antibiotik, stresem, nebo i pouhou déle trvající únavou.
Studie provedené v nedávné době prokázaly, že střevní mikroflora, především v části tlustého střeva (kolonu), může podstatně ovlivňovat zdravotní stav a zdá se, že úloha střevního traktu a jeho vliv na lidské zdraví byl až dosud podceňován.
Mikroorganizmy,trvale usídlené v tlustém střevě, mají za úkol fermentovat látky přijaté v potravě, které projdou nestrávené tenkým střevem. Jedná se o odolné škroby, neškrobové polysacharidy (dietní vláknina), oligosacharidy, proteiny a podobně.
Pro zdraví člověka má velký význam mikroflóra, která fyziologicky kolonizuje tlusté střevo. Jednak tím, že aktivně přispívá k řádnému průběhu metabolických procesů ve střevě, jednak jako bariéra bránící usazení patogenních bakterií. K tomu, aby se kolonizující bakterie v tlustém střevě dlouhodobě udržely, potřebují vhodné živiny, z nichž většina pochází z potravy. Ta je ale nemusí vždy obsahovat v množství nebo formě pro metabolizmus bakterií nejvhodnější. Z těchto základních skutečností vychází moderní představa o možnostech ovlivňovat složení a aktivitu střevní mikroflóry dietou, přesněji jejím obohacením probiotiky a prebiotiky.

Prebiotika 

sou nestravitelné potravinové přísady, které příznivě ovlivňují zdraví tím, že selektivně podporují růst jednoho nebo omezeného počtu druhu bakterií v tlustém střevě. Jsou nestravitelná stejně jako dietní vláknina, ale jejich fyziologické funkce se často liší. Prebiotika totiž stimulují růst bakterií velmi selektivně a zároveň potlačují růst mnoha patogenních bakterií přítomných ve střevech. Jsou tedy schopna selektivně podporovat růst takových střevních mikroorganizmů, které je dokáží rozštěpit a využít pro svůj růst.
Aby byla prebiotika efektivní, nesmí být degradována v horních částech GIT, ale musí proniknout až do tlustého střeva a tam být využita jen vybranými druhy bakterií.
S tímto cílem byla připravena a je již komerčně vyráběna řada látek, většinou oligosacharidů. Nejčastěji jsou studovány inulin a jeho deriváty a frukto-oligosacharidy. Tyto látky nemají žádné genotoxické, toxické nebo kancerogenní vlastnosti. Jsou mírně laxativní, při užívání velkých dávek je ale častá stížnost na nadýmání. Většina v současnosti využívaných prebiotik se vyskytuje jako přirozená složka v zelenině a mnoho z nich je již dnes komerčně dostupných. Využívají se jako přísady do funkčních potravin. Nízkomolekulární látky s vlastnostmi prebiotik se přirozeně vyskytují např. v cibuli, česneku, artyčocích, pórku nebo čekance, v menší míře i v obilovinách. Další oligosacharidy jsou obsaženy ve fazolích a hrachu.

Probiotika

přítomná v probiotických potravinách, jsou definována jako živé mikroorganizmy přítomné v potravě, které příznivě ovlivňují složení a rovnováhu střevní mikroflóry a tak i zdraví člověka. ťivé mikroorganizmy jsou nejčastěji bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium. Prvními probiotickými výrobky v Evropě byly kysané mléčné výrobky. Nyní jsou však v této skupině zahrnuty i další druhy potravin, např. další mléčné produkty, masné výrobky, nápoje a kvašené výrobky obecně.
Tyto bakteriální druhy jsou nepatogenní a netoxikogenní, přežívají v potravinách a vydrží průchod prostředím žaludku a tenkého střeva.
Protože ne všechna probiotika jsou trvalou součástí kolonizující mikroflóry, je třeba je periodicky dodávat. Komerční přípravky zpravidla obsahují směs laktobacilů a bifidobakterií, někdy i kvasinky (sacharomycety). Předmětem zájmu jsou hlavně bifidobakterie, anaerobní zárodky, které normálně hrají důležitou úlohu v degradaci cukrů v potravě a tvoří a secernují ve vodě rozpustné vitaminy. Jejich podíl je zvláště vysoký ve střevní mikroflóře kojených dětí (až 95% všech vykultivovaných bakterií), u nichž také mají mimořádně velký význam pro ochranu před střevními infekcemi.
U dospělého člověka je jejich podíl podstatně nižší, i když jejich úloha je i pak významná. Jak se ale ukazuje, aktivita a význam jednotlivých bakteriálních druhů a kmenů se velmi liší (přičemž, jak známo, při standardním mikrobiologickém vyšetření může být identifikována jen nepatrná část anaerobní střevní mikroflóry). Proto jsou zprávy o jejich biologickém významu zatíženy značnou nejednotností. Nicméně je zřejmé, že probiotika jsou podstatnou součástí protiinfekčních mechanizmů střeva.

Naše znalosti o účincích probiotik se díky novým klinickým studiím stále prohlubují.

Víme, že konzumace probiotik dokáže preventivně ovlivnit zácpové a průjmové stavy, ovlivnit vznik rakoviny tlustého střeva, zvládnutí patogenů přítomných v potravě, imunitní systém, laktózovou intoleranci, žaludeční vředy a hladinu sérového cholesterolu a tím i vznik kardiovaskulárních onemocnění.
Preventivně je doporučováno absolvovat kůru 2x ročně. Terapeuticky, např. při průjmu se užívají přípravky s obsahem probiotik 5-6 dnů, při terapiích hloubkových je vhodná alespoň měsíční terapie po 1-2 cps denně.
Jaké máme v lékárně volně prodejné přípravky s probiotikyť

• Lactovita šumivé tablety
• Lactobacillus acidophilus cps - od několika různých firem
• Lactobacillus acidophilus cps bez laktózy
• Floracare BIONAL sáčky
• Probioflora tbl
• Lepicol - zdravá střeva
• Pangamin bifi
• Pangamin bifi plus

Zdroj
Z různých zdrojů zpracovala RNDr. Mikušová, lékárna Novodvorská